Dítě spí.
Já si otevřela láhev vína… Fajn, tak ne, otevřela jsem si pivo, protože
já pivo zbožňuju!
A přemýšlím.
Přemýšlím nad životem.
Lehce a tiše usrkávám pivka.
Projíždím instáč a šmíruju, teda… vlastně se kochám.
Nejvíc cestovatelskýma profilama.

Tak já vám nevím, ale nahnala jsem si pěknou depku.
Pak jsem se probírala našima fotkama z cest a zírám.
Chtěla jsem je všechny přidat na blog a něco hezkého k nim napsat,
ale je jich tolik, že to vzdávám a až budu mít víc času, něco se hodím
a zavzpomínám.
Teď mám chuť složky s fotkama zavřít, harddisk hodit do šuplíku, lehnout si do postele a
brečet. Brečet tak moc, jako když Sofi řve, když ji seberu ovladač od telky.
Ale ne, rozdělám si další pivo a kochám se dál.
Vždyť to byly tak super časy.
A budou další, až ten blbý covid zmizí a když nezmizí, my budeme cestovat i tak!
Snad..

A dnes přijel zase na návštěvu Keví,
a až budu mít k dispozici auto já, uděláme s Keví supr výlet.
Keví je kámoš Sofi.
Jsou jak dvě hrdličky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *